I vy jste pravděpodobně někdy koukali na televizní dokument o nějaké jiné zemi a říkali si, co to tam mají za divné zvyky. Mnohé z nich by u nás neprošly, neboť by byly označeny za násilí či považovány za nevhodné. Pravdou však je, že vše posuzujeme pouze očima naší kultury. Bylo by tak dobré zamyslet se nad tím, zda i my nemáme některé zvyky a tradice, nad kterými by jiné národy jen zavrtěly hlavou.
Ač si to totiž nechceme přiznat, žádná kultura není dokonalá. Jsou věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, protože jsou součástí našeho života již od dětství, avšak když se na ně podíváme s odstupem, zjistíme, že až tak dobré nejsou.
Typickým příkladem mohou být Velikonoce, konkrétně pomlázka. Naše země je jednou z mála, kde se tato tradice dodržuje. V mnoha jiných zemích se na ni dívají spatra. Je totiž pravdou, že když si odmyslíme všechny ty legendy a pověsti, jde v podstatě pouze o bytí žen, byť v mnoha případech symbolické. Je to skutečně něco, co chceme dodržovat?
To však není ani zdaleka jediné, s čím se setkáváme a proti čemu lze mít námitky. Může sem patřit například posuzování žen především podle vzhledu, především pak při ucházení o místo. Jistě, u mužů se to děje taky, avšak ani zdaleka ne v takovém množství. A asi budeme všichni souhlasit, že to není zrovna ideální.
Dalším příkladem může být jedení kaprů na Vánoce. Zde jde o typický český zvyk, který začal s rozvojem rybníkářství. Na první pohled na něm není nic špatného, dokud si neuvědomíme, že kapr patří mezi ta nejméně zdravá masa, a že jeho chov mnohdy negativně ovlivňuje ekosystém daného rybníka.
Než tedy začneme soudit jiné kultury, měli bychom si také zamést před svým prahem a přiznat si, že ani u nás není vše ideální. Je to první krok na cestě k porozumění ostatním. A to je v dnešním globalizovaném světě velmi důležité.